„Nu vot“. Učíme se rusky!

Na škole si většinou vybíráme, jaký jazyk chceme studovat. V současnosti můžeme vybírat ze španělštiny, francouzštiny, němčiny a ruštiny. Pokud jsme si zvolili ruštinu, či jsme z generace, která se ruštinu učila povinně, jistě se najdeme v následujícím shrnutí.
Začíná to pěkně pomalu. A,b,v,g,d… Písmenka azbuky se budeme učit psacím, nejspíše ale hned nedokážeme číst jejich tiskací verze. Nedejbože jejich tiskací verze v kurzívě. Písmenka azbuky nám dělají problém vždy a všude.
ruská vlajka
„Málková. Čto vy dělajetě va svobodnoje vrjemja zimoj?“ –„Zimoj ja něguljaju.“ Epická scéna z filmu „Vrať se do hrobu“ nám připomíná, že jediné, co všichni u maturitní zkoušky z ruštiny říkali, bylo, že se prochází v parku. Fajnšmekři pak i chodili bruslit na rybník. Všichni nejspíš známe pár ruských frází. Co takový film „Kolja“ a projev Zdeňka Svěráka do rozhlasu na stanici metra?
Můžeme říct, že po povinném vyučování ruštin převzaly pomyslné žezlo angličtina s němčinou. Na ruštinu se nějakou dobu zapomínalo, avšak v současnosti si každý student může vybrat, který jazyk je přínosem právě pro něj.
Školní zájezdy. Kapitola sama o sobě. Občas se organizuje zájezd do Londýna, Francie, Německa, Rakouska, málokdy pak do Španělska. A do Ruska? Viděli jste někdy, že by se organizoval školní zájezd do Moskvy, Petrohradu?  Žáden ředitel si toto nejspíše nedovolí, proto se studenti učící se rusky musí smířit s tím, že možností, kdy ruštinu využijí, bude opravdu pomálu.
ruská vodka
Ruštinu není obtížné se učit, má jakousi podobnost s češtinou. Někdy se tato podobnost transformuje v naprosto opačný význam slova. Takové slovo „žízň“ není žízeň, ale život. Zatímco „život“ zase znamená břicho.
Na podporu významu ruštiny v oblasti je možno konstatovat, že Rusko je stejně velkým hráčem jako Amerika, proto dobrý překladatel najde s velkou pravděpodobností uplatnění třeba ve firmách.

Summary
„Nu vot“. Učíme se rusky!
1 (20%)
Share