Nálepkování ve školství

  ŠKATULKOVÁNÍ DO ŠKOLY NEPATŘÍ
·         Mnoho učitelů potvrzuje tzv. „nálepkový syndrom“,což je fakt, při kterém dítě může během pár dní získat pověst. I zde se opět prosazuje spíše negativní pověst. Informace o dítěti se pak šíří dál z jedné skupiny vychovatelů do druhé.
·         Je proto krajně neprofesionální, aby se děti škatulkovaly.  Existuje i tzv. akční zóna učitele, která upřednostňuje žáky sedící na určitých místech ve třídě. Jedná se o sociálně-poradní zónu (intenzivní komunikace, žáci dávají pozor, žák je lépe hodnocen, okolo tří metrů).
školáci a květiny
·         Naopak existuje tzv. komunikační stín (učitel známkuje hůře ty, kteří zde sedí, není oční kontakt, žáci se více baví, jsou narušitelé).
·         I když neradi, téměř všichni učitele přiznávají, že si nálepkování a jiná hodnocení vytváří podvědomě.
 hlavy žen
KONFLIKTY NEJSOU PŘÍPUSTNÉ
 
·         Když dítě začne zlobit, může se učitel jen snažit odvést jeho pozornost jinam, nebo ho přemluvit, aby to nedělalo, ale nesmí vyvolat konflikt.
·         Pedagogové jsou často nuceni vyvarovat se konfliktním situacím, a proto se vyhýbají kázeňským potyčkám. Proč? Protože by mohly být žáci potrestání napomenutím třídního učitele nebo ředitele.
·         A to se následně nelíbí rodičů, kteří mohou dítě přeřadit na jinou školu. A to se pak na druhou stranu nelíbí ředitelům škol, jelikož budou ošizeni o peníze dostávající na ono dítě. A kdo by z toho mohl mít vyvozené důsledky? Učitel.
·         Může se mu to promítnout do platového ohodnocení či také dostat výpověď, jelikož se sníží počet dětí v jeho třídě a třída tak zanikne či se spojí s třídou vedlejší.
PROFESNÍ IDENTITA UČITELE
·         Je zřejmé, že mnoho učitelů prožívalo ve své práci profesní omyly, ale i nepochopení, zklamání ze svých neproveditelných nápadů, či osobní selhání.
·         Tyto okamžiky však učitele nesrazily na kolena, ale pomohly jim právě k jejich posílení a k jejich vývoji v experty.
·         Tímto si vybudovali profesní identitu a zčásti také nadhled nad svou profesí a práci.
·         Rozvoj profesní identity je neustálý proces získávání a utváření zkušeností učitele.
·         Identita ideálního učitele je zdrojem aktivní nespokojenosti. Dá se říci, že identitu učitelé hledají v neexistujícím a dokonalém učiteli. Avšak není učitel, který by dokonale zvládl učitelskou roli, směr i cíl cesty. Může se mu pouze přiblížit.