Již 140 let posloucháme hudbu v pohodlí domova

Populární dětská říkánka od spisovatelky Sarah Hale začínající slovy „Marie měla malé jehňátko s vlnou bílou jako sníh, ať šla kam šla, věděla, že vždy půjde s ní…“ byla úplně prvním zaznamenaným audio dílem. To se psal rok 1877 a Thomas Alva Edison představil světu první přístroj schopný zaznamenávat a přehrávat mluvené slovo či hudbu – fonograf.
starý přehrávač hudby
Uměl zaznamenat hudbu či mluvené slovo na voskový váleček pomocí jehly, která reagovala na zvuk chvěním. Hloubkový zářez, který vznikl na válečku, šel jednoduše přehrát jehlou mechanicky spojenou s ozvučnicí. Podobný vynález představil Emile Berliner, který místo voskového válečku použil stejný princip na kulaté desce. Přesto, že Edisonův fonogram byl dokonalejší, protože záznam zvuku zde probíhal oproti desce konstantní rychlostí, nakonec „souboj“ vyhrál Berliner a jeho gramofon se používá dodnes.

Původně byl gramofon poháněn klikou, která natahovala hodinový mechanismus a ten roztáčel desku. Teprve mnohem později se začal k pohonu využívat elektromotor a ke snímání záznamu krystalová, pozděni magnetodynamická vložka, jejíž výstup přes přenosku byl zesílen stereofonním zesilovačem.
audio kazeta
V osmdesátých letech minulého století se vývoj gramofonů zastavil, aby předal štafetu novince – kompaktnímu disku. Záznam na CD se provádí laserovým paprskem a jeho výhoda je především nerozbitnost, větší kapacita a malý rozměr. Nevýhodou je nutnost složité mechaniky a poměrně snadné poškození záznamu, s kterým si běžný přehrávač neumí poradit. Zatímco poškrábaný CD disk se dá přehrát jen velice složitě, poškrábanou desku velmi snadno. Stačí totiž jen posunout přenosku.